Proč číst

Charakteristiky společnosti, ve které lidé nečtou: 

To, jak je pro nás něco důležité, poznáme nejlépe na tom, když nám to chybí. Projděme si 14 charakteristik společnosti, ve které lidé nečtou.

Myšlení a komunikace

1. Ztráta kritického myšlení: Bez čtení delších textů ztrácejí lidé schopnost rozumět složitějším argumentům a odhalovat logické klamy. Co je jim předkládáno přijímají pasivně, nekriticky, bez vlastního přemýšlení a prověřování.

2. Omezená slovní zásoba: Komunikace se smršťuje na základní fráze, emotikony a zkratky. Vyjadřování složitějších vnitřních pocitů nebo abstraktních myšlenek se stává extrémně náročným nebo dokonce nemožným. 

3. Slabší schopnost soustředění – Lidé si navyknou na rychlé a krátké podněty. Schopnost soustředit se a udržet pozornost u delší textu nebo argumentace klesá. Soustředění je přitom jako sval. Čím méně se cvičí, tím více se vytrácí. 

4. Pokles empatie: Literatura umožňuje lidem prožívat životy druhých a chápat odlišné perspektivy. Bez tohoto tréninku ztrácí společnost schopnost tolerance, stává více individualistickou, sobeckou a výhradně soutěživou. 

Politika a společnost

5. Snadná manipulovatelnost: Lidé kteří nečtou, se orientují podle krátkých titulků, hesel a videí. Jsou ideálním terčem pro marketing, re-KLAM-u a obecně jakoukoli propagandu. Schopnost rozlišit skutečnost od propagandy je nízká nebo dokonce nulová.

6. Povrchní nebo žádná debata: Společenská diskuse se mění v neustálý střet emocí a křiku. Chybí hlubší analýza problémů, řeší se pouze okamžité vjemy. Místo skutečných problémů se řeší zástupné žabo-myší spory, jejichž cílem je odvést pozornost od podstaty. 

„Nejúčinnějším způsobem, jak zničit lidi, je popřít a zničit vlastní chápání jejich historie.“ Orwell

7. Absence historické paměti: Znalost historie se omezuje na mýty, zjednodušené příběhy nebo i 100% lži. Společnost, která nezná historii, pak opakuje chyby minulosti. 

Ekonomika a práce

8. Prohlubování nerovností: Vzniká stále větší propast mezi úzkou elitou (která chápe, že čtení patří ke klíčovým dovednostem, číst umí a drží moc ve společnosti) a většinovou populací, která je odkázána na vykonávání jednoduché manuální nebo mechanické práce (a nečte).

9. Krize inovací: Věda, technologie, právo a dnes ale i běžné aspekty každodenního života jako jsou výchova, dospívání nebo místní ekonomika vyžadují schopnost číst odbornou literaturu, manuály, studie a dokumenty. Společnost bez čtení ztrácí skutečný pokrok a nechává se zmást rádoby-pokrokem, který ovšem především posilování moci miliardářů. 

Kultura a každodenní život

10. Menší kontakt s odlišnými zkušenostmi: Literatura umožňuje nahlížet svět očima lidí z jiných období, kultur, etnik, nebo společenských vrstev. Společnost, ve které se nečte, je chudší, omezenější, mnohem méně tolerantní a více zranitelná.  

11. Nadvláda algoritmu: Zábavu plně ovládají krátká videa a formáty, které vyžadují minimální pozornost. Lidská mysl si zvykne na neustálý přísun dopaminu a nedokáže se soustředit na nic, co trvá déle než několik sekund.

12. Preferování okamžité zábavy před hlubším poznáním: Všechno musí být rychlé, krátké a okamžitě odměňující. Na nic hlubšího, delšího se člověk nedokáže soustředit. 

13. Kulturní ochuzení: Knihy jsou jedním ze způsobů, jak společnost uchovává zkušenosti, hodnoty, příběhy i historickou paměť. Bez čtení jsem o to ochuzeni. 

14. Ztráta fantazie: Vizuální média (filmy, hry) dávají lidem hotový obraz. Čtení naopak nutí mozek kreativně tvořit vlastní světy. Ve společnosti nečtenářů kreativita a představivost chřadne.

Proč je třeba číst (a proč šíříme knihy)

Žijeme v mocenské hierarchii, v níž mocní vládnou nám ostatním. Cílem mocných je svoji moc neustále posilovat (viz: Žijeme ve dvoupatrové společnosti). 
S rozmachem neoliberalismu v 80. letech 20. století a objevem algoritmického internetu zkraje 21. století nabrala tato uzurpace moci turborychlost. Nikdy v lidských dějinách nebyly nerovnosti větší. Mocní dnes vlastní nejen kapitál, ale i média, ovládají politiku, a hlavně čím dál dokonalejší algoritmy, jejichž prostřednictvím námi snadno manipulují. To je základ jejich moci.
Naše moc je ukrytá ve vědění a ve vzájemném propojování. Vědění je ukryto právě především v knihách. Mocní to vědí. Proto se ze všech sil snaží nás od knih odtrhnout a místo toho nás „připoutat k obrazovkám“. Rozdělovat nás a odvádět naši pozornost od poznání skutečnosti se jim daří stále lépe.
Více moci mocných nad námi ostatními znamená více válek, ekologického kolapsu, chudoby, epidemií a dalšího zmaru.
Pokud se chceme mocným postavit, potřebujeme kultivovat naši schopnost číst. Nikoliv však příspěvky na internetu, nýbrž především naučné knihy. Algoritmický internet rozděluje, knihy spojují. Šanci máme, jen když se dostaneme k pravdě a spojíme se.

Algoritmický internet rozděluje, knihy spojují.

V PeopleCommu jsme se vydali na misi obrození čtenářství. Vydáváme a šíříme radikální (z lat. radix – kořen) knihy, které obnažují kořeny našich nesnází a ukazují nám cestu ven směrem k dobrému životu pro všechny, ne pouze pro ty nejbohatší (zde). Souzníte-li s námi, spojme síly.

P.S.: Na závěr slovy Leona Trockého ("běžnými lidmi" jsme míněni my všichni mimo oligarchii/vládnoucí třídu).