Co dělat v době sílící ekologické a sociální krize, pokud chceme přiložit ruku k dílu?

Knihy vydáváme a šíříme proto (viz o nás), že jsou tím hlavním, co může změnit svět (v případě, že je čteme - Proč číst?). Proto v závěru každé naší knihy najdete také odkaz na „Příručku pro kolibříky“, k jejímuž sepsání nás inspirovala bajka v úvodu. 

Po dlouhých dvanácti tisících letech jsme první generace, která na vlastní kůži pociťuje vliv zásadní změny klimatu. Boj o klima umožňující život tak jak jsme ho znali z Holocénu, jsme už bohužel prohráli. Stále ještě ale máme možnost usilovat o "lepší verzi katastrofy" (viz reálná hrozba 4 miliard mrtvých do roku 2050). Jakoby to nestačilo, čelíme hned několika dalším, podobně nebezpečným krizím: zničení lidstva ze strany AI, vzestup fašismu, atomový konec života na Zemi. Hrozba, že během krátké budoucnosti skončí existence našeho druhu, je dnes naprosto reálná.

Z uvědomění toho, co nám hrozí, je velmi snadné propadnout depresi. V jedné české pohádce se ale zpívá: „... dělání všechny smutky zahání..“ a my tak víme, že nejlepším lékem na úzkost a žal je něco dělat. Tak jako ten kolibřík.

Jenomže jako jednotlivci nic nezměníme. Změny je třeba udělat především na systémové úrovni. Historie nás učí, že k velkým společenským změnám docházelo vždy tak, že běžný lid (pracující) se spojili do hnutí a následně si vynutili změnu systému. V tomto smyslu se každý kolibřík počítá a platí, že čím víc nás bude a hlavně čím lépe se propojíme, tím větší šanci na změnu (na život po kapitalismu) máme. 

V aktivistických kruzích se říká: "Nepropadejte smutku nebo lhostejnosti. Zapojte se do komunity." 

Co dělat jako občan?

Na prvním místě: VZDĚLAT SE. Pokud chceme něco změnit, musíme nejprve vědět, co přesně měníme, zda se o to už v minulosti někdo pokoušel, co je ideální cílový stav a jaké existují možnosti. A pak hlavně - toto je úloha naší generace: 

Hannah Arendtová, německá historička a filozofka (1906 - 1975) napsala o moderní společnosti toto: "Cílem toho neustálého lhaní není to, aby lidé věřili lži. Cílem je zajistit, aby už nikdo nevěřil ničemu. Lidé, kteří nedokážou rozlišit mezi pravdou a lží se už nedokážou rozhodnut mezí tím, co je správné a co špatné. Takoví lidé, zbavení moci přemýšlet a usuzovat, bez toho že by to o sobě věděli, a že by se pro to rozhodli, jsou zcela podřízeni moci lží. S těmito lidmi je pak možné si dělat, co chcete." 

Co s tím? 

Přestat sledovat, co pro nás vybírají algoritmy techno-miliardářů na sociálních sítích a zcela se vyhnout sledování "zpráv“. Moderní „zprávy“ nejsou informace, jejichž cílem je pomoci nám se lépe orientovat a dobře žít. Moderní "zprávy" jsou mocenský nástroj, jehož cílem je nás rozdělovat a ovládat. 

Jeden ovlivňujeme druhého, a tak největší dopad má, pokud se pro své okolí staneme inspirací – tedy když budeme dělat to, co nás opravdu naplňuje, co nám jde a v čem tak můžeme mít na své okolí největší vliv. Nutnou podmínkou pro to je ale znovu-napojení se na svůj vnitřní zdroj, na sebe sama. Nejefektivnějším způsobem k napojení se na sebe sama je, už přes sedm tisíc let, meditace.

Je rozumné držet se toho, co se radí pasažérům v letadle, a to "nasadit masku nejprve sobě". Teprve pouze pokud budeme zdraví, spokojení a plní energie, tak můžeme dlouhodobě dělat něco podstatného i pro své okolí a pro celek.

O co lépe se nám podaří nastavit si život mimo všeobecný "krysí závod", o to lépe se můžeme věnovat co nejlepšímu naplnění své úlohy (viz Dobrá práce). Ten, kdo to umí s dětmi, ať se věnuje dětem, kdo umí organizovat lidi, ať nás zorganizuje, kdo miluje půdu, ať hospodaří, kdo programuje, ať svou dovednost využije k propojení a obohacení ostatních, kdo má sílu založit obchůdek u sebe v obci, ať ho založí, "influenceři" ať využijí svou slávu, schopnosti a fanouškovské sítě k prosazení potřebných změn.

Jak svého času pravil Petr Uhl: “Plnohodnotný život je ten, který je věnován zlepšování společenských poměrů.” Aby byl život kompletní, kdo může, je třeba se zapojit i do věcí veřejných. Jason Hickel radí toto: "Každý dnes může přispět mnoha různými způsoby, ale základ je jasný: Vstoupit do odborů, pracovat na vytvoření masově podporované eko-socialistické strany a zapojit se do anti-imperialistické solidarity." (Vysvětlení základních politických ideologií najdete zde). Julian Assange radí toto: “Učte se, jak svět skutečně funguje. Zjistěte si, co se skrývá za fasádou "demokracie" a za řečmi politiků "o boji s autoritářskými režimy, s terorismem a jiným rádoby zlem". Pak se spojte s ostatními do některého z hnutí, které je blízké vašemu srdci."

"Ze všeho nejvíc potřebujeme, aby začaly vznikat autentické eko-socialistické politické strany, tj. strany, které skutečně zastupují zájmy nás běžných lidí a zachování života na Zemi a jejichž vizí je, že jednou vybudujeme skutečně demokratickou společnost na planetě, na které bude možné život udržet.", Jason Hickel 

Veteránka celosvětového lokalizačního hnutí, Helena Norberg Hodge říká že naše budoucnost bude lokální (nebo žádná). Abychom dnešní „ekonomiku smrti" (Death economy - jak je mnoha lidmi v lokalizačním hnutí nazývána) mohli proměnit na ekonomiku Země (Earth economy), abychom umožnili dobrý život pro všechny v rámci limitů planety, kterou obýváme, potřebujeme (u)dělat šest věcí v tomto pořadí: 

1) znovu se propojit (reconnect)
2) znovu se zamyslet (rethink)
3) začít klást odpor (resist)
4) obnovit (renew)
5) radovat se (rejoice)
6) slavit (celebrate)  (Zdroj: Život po pokroku)

Všichni zaměstnanci by měli vstoupit do odborů a aktivně se zapojit do vyjednávání o důstojných podmínkách zaměstnání (63% českých zaměstnanců, tj. 2,5 milionu pracujících, nedosáhne na důstojnou mzdu - zde). 

V neposlední řadě, každý občan je zpravidla i sousedem. Každý z nás může udělat řadu věcí pro to, aby se u vás v obci/ve čtvrti z cizích sousedů znovu stali lidé známí a blízcí, kteří si mohou a chtějí pomáhat. Jednoduše - bez toho, že bychom se znovu propojili, se nám změny nepodaří.

Co dělat jako rodič?

Opět, na prvním místě: VZDĚLAT SE.

Hlavním úkolem rodiče je dát dítěti do života zdravé základy, ideálně přerušit cyklus předávání rodinného traumatu. Pokud chceme vychovat zdravého, netraumatizovaného, šťastného člověka, který bude platným členem lidské společnosti, měli bychom se pokusit o čtyři základní věci: 

1) co nejklidnější těhotenství
2) pokud možno přirozený porod
3) výchovu v prostředí minimálně třech milujících dospělých, z nichž je, v prvních 3 - 5 letech, alespoň jeden vždy k dispozici, aby o dítě pečoval
4) optimálně čtyři roky kojení (Zdroj: Při-rozená výchova)

To nejdůležitější pro splnění těchto čtyř podmínek je, kromě ekonomického zajištění, především žít tam, kde bydlíte, tj. pečovat o vztahy v rámci své pokrevní rodiny a sítě sousedů tak, abyste doma byli opravdu doma a dítěti tak zajistili, co nejpřirozenější prostředí - viz Deset věcí, které bych si poradil, kdybych byl znovu rodičem. 

Můžete-li, nabídněte svou pomoc místní škole, školce či komunitnímu centru. Můžete uspořádat přednášku pro děti o nějakém vašem zájmu, vést kroužek, pomoct se školní zahradou, nastartovat klub spřátelených rodičů a sousedů nebo se zapojit do dalších mimoškolních aktivit. Škola se tak může stát přirozeným magnetem pro lidi z obce nebo ze čtvrtě a může vám pomoct vytvořit skutečný domov. Mluvte s učiteli, řediteli i ostatními rodiči o tom, jak školu změnit z přípravky konformních dělníků v místo, kde děti žijí se vším všudy, kde se skutečně rozvíjejí a připravují na výzvy budoucnosti. Pokud taková škola v místě vašeho bydliště chybí, potom ji na principech sebe-řízeného vzdělání založte nebo najděte někoho, kdo má na něco takového odvahu.

Co dělat jako zákazník?

Znovu, na prvním místě: VZDĚLAT SE.

Nakupujte ideálně jen to, co potřebujete. A když už nakupujete, potom u (skutečně) místních drobných podniků (Proč je vysvětleno zde). Totéž doporučujte svým sousedům a přátelům. Velmi funkční variantou jsou hromadné nákupy pro rodinu (např. zde), sousedy, přátele a/nebo kolegy. Pamatujme však na to, že kupování nových věcí je až poslední možností, jak získat, co člověk potřebuje.

Co dělat jako podnikatel?

VZDĚLAT SE

Podnikejte, jak nejlépe dokážete, ideálně podle "tyrkysových" principů. Začněte tím, že si zodpovíte svoje „Proč?“ Zaměřte se na to, jak můžete svým podnikáním přispět ke zlepšení života a k řešení hrozeb, kterým čelíme, ideálně tak, abyste propojili a obohatili lidi, jichž se vaše podnikání dotýká. Mějte na paměti, že každé podnikání skládá účty pěti entitám: zákazníkům, zaměstnancům, komunitám, kde podnikáte, planetě a vlastníkům. Sdílejte, v čem se vám daří, abyste se stali inspirací pro ostatní. Pokud se dostanete do potíží, řekněte si o pomoc: zákazníkům, fanouškům, zastupitelům, sousedům. Více viz Manifest Slušné firmy.

Co dělat jako oligarcha nebo celebrita?

VZDĚLAT SE

Pokud "žijete v 1. patře", tj. vlastníte výrobní prostředky a/nebo obrovské sumy peněz, investujte výhradně do toho, co zlepšuje život viz Méně je více. Jste-li veřejně známá osobnost, využijte svého vlivu, moci a/nebo peněz k podpoře občanských hnutí a výše navrhovaných aktivit. Bojkotujte obory, které devastují planetu a lidské životy, jako jsou fosilní průmysl, rychlá móda a další. Postavte se green-, good- a jiným washingům, které zakrývají skutečnou podstatu problému, odvádějí naši pozornost a plýtvají drahocenným časem. Podpořte vznik a rozmach eko-socialistických politických stran. 

Díky a držme si palce.

Tomáš Hajzler

Verze 6.0
Listopad 2026